Ľudia blogujú neraz preto, lebo hľadajú spätnú väzbu. Mnohí blogeri si želajú, aby dostávali stále viac komentárov k článkom. Tie totiž dokumentujú záujem o blog a prinášajú emocionálnu a informačnú podobu.
Zaujímavosťou je, že ešte v roku 2004 neposkytoval jeden z najrozšírenejších blogovacích systémov Blogger.com svojim používateľom možnosť komentovať ich príspevky. Technicky zdatnejší blogeri preto využívali iné komentovacie systémy (napr. Haloscan), ktoré vložili na svoje stránky. Ja si tie časy nepamätám, píše o nich Amanda Lenhart. Ale príde mi až nepredstaviteľné, že by pod príspevkami nebol priestor na reakcie čitateľov.
Ich význam je totiž nemalý, a to tak pri reakciách pozitívnych ako aj negatívnych. Potvrdzujú to aj českí psychológovia:
„...dochází k saturování dvou základních potřeb sebepojetí: jednak bloger dostává od ostatních prostřednictvím pozitivně hodnotících komentářů pozitivní zpětnou vazbu, zatímco negativní (avšak konstruktivní) zpětná vazba je brána jako výzva pro rozvoj vlastního potenciálu a schopností, čímž je uspokojována druhá potřeba, tedy potřeba sebeaktualizace.“
„Komentář by měl být přirozenou součástí komunikace mezi autorem příspěvku a jeho čtenářem, potvrzením, že autorovy myšlenky našly svého adresáta. Dočíst příspěvek do konce, udělat si na věc vlastní názor a nepodělit se o něj s autorem je oproti tomu komunikační faux pas a důkaz čtenářovy bezohlednosti.“
Hádam to stačí, či...? :)

